Squidward's Suicide (Sépiákova Sebevražda)

30. listopadu 2015 v 19:15 | Rita |  Přeložené
Byl jsem na předávání diplomu Neckledon studií, bylo to v roce 2005 a diplom se udával za nejlepší animaci, naneštěstí jsem v té době pracoval na tomto projektu také, hodnotil jsem animace, které nám přišli s několika ostatními spolupracovníky, dospělé to moc nezajímalo, ale děti z toho měly ráj.

V té době ale tvůrcům nějak docházely nápady, no jednoho dne nám přišel snímek na téma Spongeboba, všichni tuhle postavu určitě známe, žlutá mořská houba bydlící v ananasu.
Jako název bylo na kazetě napsáno "Sépiákova sebevražda", zasmáli jsme se tomu a brali to jako jen morbidní vtip.
Když jsme animaci zapnuli, zvuky, znělka pořadu, znělo to naprosto normálně a tak jsme se všichni usadili a pozorovali.
Děj začal naprosto normálně, Sépiák cvičil na jeho klarinet, ale z venku se začal ozývat Spongebobův smích, Sépiák v tu chvíli, kdy ho zaslechl, pronesl svých kyselých hlášek a šel k oknu.
,,Stichněte! Cvičím na své večerní představení, k tomu musím mít klid!" Zakřičel na ně Sépiák, Spongebob se svými kamarády beze slov odešli od Sépiákova domu.
Když nadešel večer, s ním nadešlo i Sépiákovo představení. Po představení ho samozřejmě všichni vyhučeli, ale co bylo divné, že byly slyšet opravdové nadávky, docela nás ale překvapili až moc realistické oči diváků, ne že by byli úplně lidské, ale prostě byli realistické a trochu až děsivé, i přesto že nejsme spisovatelé, jsme se shodli na tom, že tohle by děti asi moc nepřitahovalo, ale pokračovali jsme dál.
Záběr pokračoval u Sépiáka doma, scénka tentokrát neměla vůbec žádný zvuk, naprosté ticho, nic. Sépiák seděl na své posteli se zkroušeným výrazem ve tváři a jen tiše hleděl z okna. O asi 30 vteřin později si Sépiák dal ruce (chapadla) na obličej a začal vzlykat, v ten moment už nám to jako sranda moc nepřicházelo. Všichni jsme se na sebe podívali a jen nechápavě pokrčili rameny, ale sledovali jsme dál. Sépiákův pláč pomalu začal doprovázet i šum lesů, takový vítr, prostě vítr v lese. Zvuk se čím dál víc zesiloval a obraz stále víc přibližoval záběr blíž na Sépiákovu hlavu, i když by jste si toho asi ani nevšimli. Najednou se záběr jaksi přetrhl, na záznamu se objevila fotka malého dítěte, kterému na 100% nebylo víc než 6 let. Mělo totálně zdemolovanou hlavu, leželo na chodníku, jeho vnitřnosti byly vytahané ven a levé oko mu vyselo přes obličej, bylo vyhozené. Jedna žena z místnosti musela vyběhnout, zřejmě se jí z toho udělalo zle, no ani mně a ostatním členům to asi nebylo úplně příjemné. Znovu jsme se na sebe podívali a řekli si, že to byl třeba jenom hloupý vtip, sice už jsme předem věděli, že tohle nevyhraje ani za milion dolarů, ale show pokračovala.
Záběr přebliknul zpět na plačícího Sépiáka, zvuk byl pořád a pořád hlasitější, tak to trvalo zhruba třicet sekund, tentokrát se tam objevil další obrázek, zase dítě, zdemolované úplně jako to první, začalo mi být špatně, ale obraz naštěstí přepnul zpět na Sépiáka.
Tentorkát už neplakal, bylo to zvláštní, tentokrát se smutným výrazem jakoby hleděl přímo na diváka, ten pohled byl strašidelný, a oči? Oči, to byli znovu ty realistické, začal mi běhat mráz po zádech. A náhle další obrázek znetvořeného dítěte, bylo to ale asi jen 5 sekund, pak po lehkém zašumění přešlo zpět na Sépiákův obličej, tentokrát, měl kolem očí naprosté černo, plakal krev.
Znovu se rozbrečel, bylo to zvláštní, pláč doprovázely divné výkřiky, bolestivé výkřiky.
Obrázky znetvořených dětí začali na obraze přeblikávat znovu, tentokrát tak vždy po jedné vteřině se měnil záběr, ale to nepřerušilo Sépiákův pláč a křik.
Pak obrázky utichly, na chvíli jsme museli animaci zastavit a já rozhořčeně zavolal autora, který vůbec nevěděl proč jsme si ho zavolali, před jeho očima jsme dokoukali záznam, jak pokračoval?
Ze Sépiáka se ozval hluboký hlas, říkal: "Udělej to". V ten moment Sépiák vytáhl brokovnici a nastavil si jí do pusy, potom střelil, krev, zbytky mozku byly všude. A pak na konec, už jen záběr na Sépiáka jak leží u své postele, pohled na to, co zbylo z jeho hlavy mrazil, to byl konec.
Všichni jsme se podívali na autora, ten jen nevěřícně zakroutil hlavou, tak jsme tedy celou animaci pustili znovu, tentokrát někteří odešli z místnosti, už to znovu vidět nechtěli, já tedy také později litoval toho, že jsem tam zůstal, docela dlouhou dobu mě doprovázely noční můry.
Ovšem když jsme to dokoukali po druhé, autor jen kroutil hlavou s bledou tváří, tvrdil, že se nic takového na snímku co poslal neodehrávalo, že nic takového on nikdy nevytvořil, dost lidí se tím zabývalo a zabývá do teď, nikdy se to nevyřešilo...
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 zelený obamův kabátek zelený obamův kabátek | 16. dubna 2016 v 14:23 | Reagovat

Já..já ..zbožňuju Spongeboba...a..tohle je tak awwww (*^▽^*)

2 SpongeBob P SpongeBob P | 14. února 2017 v 17:43 | Reagovat

to je desiví říkáte si že to je je to vďip ale kdiž uvidíte konec ne můžete v noci  spát

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama