Sonic X - Episode 79: "Goodnight, sweet Princess".

30. listopadu 2015 v 19:13 | Rita |  Přeložené
Před pár lety jsem měl práci ve společnosti 4KIDS, firma, která (špatně) dabuje díly animovaného seriálu Sonic X. O dubing mi ani moc nešlo, hlavně jsem chtěl moje peníze, které jsem si prostřednictvím dabování vydělával, Sonic byl v té době pro mě už "mrtvý".

Na internetu jsem se dočetl, že SEGA chce pokračovat v serii her o Sonicovi, ta hra měla být na téma dílů které se právě překládaly, ale 4KIDS se nevzdala autorských práv, takže to nevyšlo, ale také jsem slyšel kolegu jak mluví o budoucnosti Sonic X a, že jim chce dát Cosmo BIOWARE, kterou chtěli využít pro novou hru s názvem: "Sonic Chronicles - Bratrstvo Temna."
Chtěl jsem jejich konverzaci ignorovat, dokud tedy nepadlo slovo o epizodě 79. Nenávidím to a nechápu, tolik povyku kvůli jednomu anime, kvůli růžovému ježkovi Amy Rose, která údajně neustále pronásledovala Sonica a věčné záběry na její krátkou sukýnku. Bylo mi to divné, když jsem se nad tím zamyslel, protože epizod je snad stále jen 78, tak jsem došel za nimi a požádal o copyright té epizody.
"Už jsme se jí zbavili, nehledej jí." Odpověděl mi jeden z nich, přikývl jsem, pokrčil rameny a odešel zpět na své místo. Když už byly konečně čtyři hodiny ráno, mohl jsem odejít z práce a cestou jsem do kontejneru chtěl vyhodit plastový kelímek od kafe, když jsem ho tam hodil, můj pohled upoutala jedna věc, která by tam být rozhodně neměla - DVD obal, ve kterém se nacházelo DVD, co to asi bude a proč je to tady? Ze zvědavosti jsem se k tomu natáhl a sebral to, když jsem to vytáhl, setřel jsem z obalu prach, pod kterým stál nápis: "Epizoda 79", ze široka jsem se usmál, bingo, na mě si jentak někdo nepříjde, našel jsem to.
Normální člověk by to bral asi jako normální, nepovedený záznam videa, který prostě vyhodili a místo něj udělali nový, ale já mám prostě rád zakázané věci a to se nezmění. Rozhlédl jsem se kolem, jestli mě nikdo nesleduje, naštěstí se tak nestalo a já si vzal video domů.
Cestou jsem doufal, že to není jen žádný výstřel a, že to není žádná úchylárna, doma jsem to chtěl jen hodit youtube abych získal větši věhlas.
První co jsem udělal, když jsem přišel domů bylo to, že jsem se najedl, nevím proč, ale měl jsem strašný hlad. Bohužel po jídle už jsem si nevzpomněl na to, že mám ještě to DVD.
Asi o týden později, když jsem se vrátil domů, jsem si vzpomněl na DVD co se válí v mém obýváku, řekl jsem si, že bych si to mohl jít pustit, tak jsem přišel k mojí HD televizi a zapnul jí.
Venku začalo pršet a já jsem při tom důkladně očistil DVD, konec konců, několik dní se to válelo v popelnici.
Když jsem video zapnul, šlo to úplně bez chyby, na začátek naskočila klasická a očekávaná znělka ze třetí série, která nepříjemně rozvibrovala reproduktory televize.
Místo toho anglického tam naskočilo japonské logo, což mě uspokojilo, znamená to totiž, že jsem ulovil díl, který se ještě 4KIDS neodvážili pokazit svým dabingem.
Chápal jsem spoustu japonských slov, jako pravý wee-a-boo (Anime fan), jsem si jistý, že víte o čem mluvím.
Intro skončilo, hned po něm se na scéně objevilo skupinové foto s Eggmanem v pozadí. Také jsem si všiml, že na fotce chybí Chris, což bylo docela logické, protože v 78. epizodě Chris odešel do svého domova.
Hlasité hřmění doprovázely blesky, což náhle způsobilo výpadek proudu.
Šel jsem se tedy zeptat sousedů, jestli to u nich spadlo taky, no zjistil jsem, že to praštilo jen do mého domu. To také znamenalo, že už tu byla jen jediná šance jak se na 79. epizodu podívat - můj notebook.
Zapnul jsem ho a zkontroloval plnost baterie, která byla naštěstí na plné úrovni, takže jsem vzal DVD a vsunul ho do notebooku.
Video se nějakým způsobem nechtělo přehrát, když se mi náhle na ploše objevila složka s názvem "PRISA", nikdy předtím jsem tam takovou složku neměl, ale zvědavě jsem jí otevřel.
Ve složce byl duplikát 79. epizody, spustil jsem jí, ale zklamal mě fakt, že v záznamu byla jen černá obrazovka.
Když už jsem to chtěl vypnout, vylekal mě zkreslený ženský hlas, který vycházel z videa: "NEZAPOMNĚLA JSEM", otočil jsem se na obrazovku, kde byla, taková jakoby červená postava. Docela mě to vylekalo, no pak už se tam stejně nic nezobrazilo.
Zavřel jsem složku i video, bouřka byla stále blíž a blíž a proto zesilovala i hlasitost hromů, což mě občas trochu vylekalo. Všechno jsem to restartoval a složku otevřel znovu, tentokrát už se video přehrávalo normálně, intro, ale na fotografiích stále chyběl Chris.
Epizoda začala tím, že Amy s její kamarádkou Cream seděly u stolu a s nimi také Vanilla (Creamina mamka), všechno šlo normálně, až do té doby, než Amy začala mluvit o tom, jak jí chybí láska k Sonicovi.
V ten moment se Vanilla z nějakého důvodu naštvala, praštila pěstí do stolu a zakřičela: "Ty nevíš nic o lásce, idiote!" zakřičela na Amy, vystrašená Cream mezitím couvala od stolu.
"Přesně takhle jsem ho ztratila já!" Pokračovala Vanilla, na chvíli jsem nevěděl koho, ale pak mi to došlo, Cream nikdy neměla otce a tím pádem Vanilla zřejmě mluvila o svém manželovi.
"Myslím, že to nebyla pravá láska." Vysmála se Amy Vanille do obličeje, místo toho, aby byla aspoň trochu rozumná.
Záběr přiblížil na Cream a začal flashback, ve kterém se Cream s Vanillou procházely v parku, Cream se zeptala její matky, kde je jejich táta a v ten moment to přešlo do současné scény. Vanilla dala facku Amy se slovy: "Jak se opovažuješ mluvit o ---- takhle?!" Zvuk, kde mělo být jeho jméno byl přerušen, což mě docela zklamalo.
Amy ležela na zmateně na zemi a Vanilla pokračovala: "Nikdo, nikdo není větší hrdina než on! On dal jeho život pro nás všechny! Nikdy nebudete stejní hrdinové jako on! Nikdo!" Amy se v tu chvíli vzpamatovala, vstala ze země, oprášila svojí sukni a našpulila rty na Vanillu: "Nikdo není větší hrdina než můj Sonic!"
"Vypadni!" Vanilla ukázala rukou na dveře, Amy jen dotčeně mávla rukou a za doprovodu Creaminého prošení o to, aby se vrátila nastal záznam, který ukazuje Amy jak odchází z jejich domu.
Vanilla vytáhla z kapsy kapesník, sedla si a začala plakat, Cream k ní přišla a obě se jemně obejmuly, a pak Cream položila její matce další otázku: "Kdo byl můj otec?" Zeptala se, Vanilla si jí vytáhla na klín a v tu chvíli přešel obraz zpátky do černého.
To co se stalo už mě nevyděsilo, jako poprvé, ozval se ten samý ženský hlas, už méně zkreslený a klidnější, jakoby byl smutný, a říkal: "Stále jsem na to nezapomněla na to, co jsi pro mě udělal..." Pokrčil jsem tedy rameny a dál zíral do černé obrazovky.
Záběr se vrátil na místo, kde Amy klepe na Sonicovo dveře a láskyplně volá jeho jméno, Sonic sedí na gauči opřený a nohy má na stole.
"Ah, to je zase ona." Zamumlal potichu a šel otevřít dveře.
"Zase jsi zapomněl na naše rande." Řekla Amy, byl to zřejmě tak trochu joke, protože Sonic většinou sliboval Amy rande a pokaždé na něj zapomněl, nebo prostě nepřišel, Sonic se jen otráveně podíval a zavřel dveře, potom si šel sednuout zpět na gauč.
Obraz zase přešel do černa, přál jsem si, aby se už žádný hlas s problikávajícím obrázkem neukázal, bohužel marně.
"Zabil/a mě." Řekl, tentorkát šel ale pro změnu záznam přetočit na moment, kde se obrázek ukázal.
To co jsem tam viděl, mě zděsilo, byla to princezna Sally, jak smutně kouká do obrazovky, chyběla jí pusa a její oči zářily červenou barvou, no vlastně celý obrázek byl tak trochu do červena.. (zn.: Oldřišce to pustím).
Styl, kterým byl ten obrázek nakreslený byl takový divný, jakoby ho někdo kreslil v nějakém grafickém programu, neváhal jsem a udělal jsem screenshot obrazovky a hned po tom jsem si vyfocený obrázek Sally uložil do počítače.
Obraz se vrátil zpátky na scénu, teď to byl další flashback, pamatujete si někdo na Rosy the Rascal? Skutečně sladká holčička s růžovými odstíny? Ano, tak to byla ona, procházela se podél lesa a broukala si hravým tónem nějakou melodii. Před Rose se rýsoval dům, do kterého vešla, nemohl jsem ho vůbec poznat.
Byla to vážně bouda, dřevěný dům se senem naházeným na střeše.
Mojí pozornost upoutal malý notebook na kulatém dřevěném stolku, když kamera začala snímat dům zevnitř. Docela to vypadalo, že tam bydlí Sally, a skutečně, přiblížilo se na Sally, která kouká z okna a mumlá: "Doufám, že se Sonic brzy vrátí ze své mise... mám o něj strach."
Tohle byl... tohle byl hlas z té černé obrazovky, úplně stejný!
Rosy stála a překvapeně se koukala na Sally.
"Vy jste Sally Acorn?" Zeptala se šťastně a Sally se na ní otočila.
"Hmmm, kdo jiný by to byl?" Řekla s klidným hlasem.
"Odpověz mi..." Rosyin výraz se z toho šťastného změnil na nepopsatelný, jakoby bezvýrazný.
"Ano jsem." Sally se trochu oklepala, ale přesto stále odpovídala s klidem.
"A ty miluješ Sonica? Má tě hodně rád..."
"Kdo jsi?" Zeptala se Sally trochu zděšeně, její tón hlasu zněl opět tak nervózně. Kamera přiblížila na Rosyinu tvář, upoutaly mě její náhle nenávistné oči.
"Zemři." Řekla Rosy a já se neskutečně vylekal.
Záznam skončil, slzy se mi hrnuly do očí, proč? Proč by to SEGA dělala? Ty bastardi ji nechali umřít! No co, Sally už prostě nevrátím, ale stejně, je to něco strašného! První slza mi ztekla po tváři a za ní se tiše hrnuly další, a takhle zkroušeně jsem zůstal sedět ještě několik minut, pak jsem si něco uvědomil.
V souboru "PRISA" bylo přeci ještě jedno video, zavřel jsem přehrávač s tímto videem a spustil to druhé.
Obrazovka byla černá jako vždy před tím, Sallyin obrázek naskočil znovu, ale teď bylo něco divného.
Její rudě zářící oči chyběly, bylo tam jen bílo. "Sonic", vypravila ze sebe nakonec Sally.
"Není" Řekla a obrázek na chvíli zmizel, vzpomněl jsem si, že jí na obrázku začaly téct černé slzy, bylo to něco hrozného.
"Volný." Řekla její třetí a poslední slovo, potom obrázek nadobro zmizel a v záznamu se ukázala další scénka.
Sonic stál na hřbitově a nakláněl se k jednomu z hrobů a kamera přiblížila na jeho smutný výraz. "Dobrou noc, moje princezno." Řekl smutným tónem a odešel, hned po tom se k náhrobku přiblížila Amy s kladivem. "Nemůžu uvěřit, že se stále nevzpamatoval." Řekla škodolibě a s křikem náhrobek zlostně rozbila, tam záznam skončil.
Sklonil jsem hlavu k zemi, chtělo se mi znovu brečet, ale držel jsem se.
Ve složce byly další textové soubory, nechtěl jsem, ale otevřel jsem je. "Amy nikdy neměla existovat, byla jen náhražkou pro 2@11Y." A dost.
Zavřel jsem složku i textové soubory a totálně psychicky zdeptaný jsem se zahleděl na svojí PC plochu, kterou nahradil obrázek Sally...
 

2 lidé ohodnotili tento článek.

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama